Co jsou to přírodní ohrožení a rizika, jak se projevují a proč je dobré se o ně zajímat?
Velkým ohrožením a rizikem pro člověka jsou přírodní katastrofy. Podle statistiky UNESCO přijde na Zemi každý stotisící člověk o život přírodní katastrofou, tzn. při zemětřesení, svahových pohybech, výbuchu sopky, povodněmi nebo kvůli tsunami či tornádu. Jiná statistika uvádí, že za posledních 100 let mají přírodní katastrofy na svědomí v průměru na 20 000 obětí ročně.
Geologie studuje nejen to nejužitečnější, co příroda člověku poskytuje, jako zdroje surovin a energie, ale i to, co lidstvo ohrožuje. To jsou právě přírodní ohrožení, katastrofy a rizika. Ohrožení je v obecném smyslu stav, případně pocit, kdy se jedinec (člověk i zvíře) ocitá ve nebezpečí. Přírodní rizika by se dala definovat jako vliv nečekaných nepříjemných událostí v určité oblasti.
Každé přírodní riziko se projevuje jinak. Některým zabránit lze, jiným ne. Například povodně. Typickým příkladem podcenění povodně je Česko. V Česku dlouho nebyla veliká záplavová voda a lidé začali ignorovat bezpečnostní protipovodňová opatření, stavěli domy v záplavovém území. Praha neměla funkční protipovodňové bariéry. Škody v Praze v roce 2002 by mohly být menší při dodržení protipovodňových opatření.
Projevy zemětřesení je padání budov a mostů. Při podmořském zemětřesení vzniká vlna tsunami, která zničí celé pobřeží. Některým projevům zemětřesení se dá zabránit. Příkladem je Japonsko s velmi přísnými stavebními předpisy, díky kterým budovy a mosty drží i při zemětřesení. Naopak v Turecku bývají kvůli zanedbání statických opatření velké materiální škody a ztráty na životech. Vlně tsunami nedokázalo zabránit ani Japonsko přes svá důsledná opatření.
Výbuchu sopky také nemůžeme předcházet, ale díky vědeckému zkoumání sopečné činnosti můžeme s předstihem varovat lidi v okolí nebezpečí.
K sesuvům půdy dochází v geologicky nestabilním prostředí. Sesuvům samotným zabránit moc nemůžeme, ale můžeme se vyvarovat důsledků a na těchto místech nic nestavět. O tyto rizika je dobré se zajímat a zdokumentovat je. Smutným případem je dálnice D8, kde byl geologicky zmapován nestabilní svah. Přesto rozhodli politici o stavbě dálnice přes tento svah a při následném sesuvu půdy došlo k miliardovým škodám. Proto bychom to neměli podceňovat.
Lidstvo je nepoučitelné. Stavíme dálnice na svazích ohrožených sesuvem, v zimě chodíme do lavinových polí, nedodržujeme bezpeční stavební předpisy v seismicky aktivních oblastech a dál stavíme v záplavových územích. Myslím si, že i přes další vědecké pokroky se toto nezmění. Některým přírodním katastrofám opravdu zabránit nelze, ale nejsme často schopni ani eliminovat následky katastrof, které předvídatelné jsou.
Klára Michalková