Proč má smysl se zabývat biogeografií? K čemu jsou mi tyto znalosti v reálném životě?
Biogeografie je nauka o rozmístění organismů na Zemi. Tato věda sleduje jak oblasti současného rozšíření organizmů, tak zákonitosti, které vedly k jejich vzniku. Biogeografie je mezioborová nauka, která se dotýká biologie, geografie a také třeba geologie.
Je to jedna z nejstarších vědních disciplin, neboť otázky, které řeší, provázejí lidstvo od samého počátku. Už v dávných dobách bylo životně důležité vědět, kde se nacházejí rostliny s dobrými plody, kde zvířata vhodná k lovu a kde se vyskytují ta nebezpečná. Bylo také třeba znát, proč to tak je, aby bylo možné vyhledávat nové zdroje potravy, osídlovat nová území a nezemřít přitom hladem, ve spárech šelem nebo na podivné nemoci. Pravda, tehdy se těmto znalostem ještě neříkalo biogeografie a nevědělo se co je věda.
Biogeografie se dělí se na fytogeografii (rozšíření rostlin) a zoogeografii (rozšíření živočichů). Mezi základní biogeografické otázky patří například: Proč daný organismus žije v daném území? Proč naopak v jiném území nežije? Jak se do daného území dostal?
Odhaduje se, že na Zemi nyní žije 5 až 50 milionů druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů. Z toho jen 2 miliony biologové objevili a popsali. Většina objevů (včetně biogeografických) je tedy před námi. No nejsme všichni zvědaví, zda se neobjeví nějaká zajímavá trojnohá a dvouhlavá zvířata?
Biogeografie je tedy velmi důležitá. Má význam nejen pro vědce, kteří se zabývají přírodními vědami, tak i pro laiky. Pro cestovatele jsou užitečné informace, kde mohou narazit na své oblíbené rostliny či živočichy.
Já osobně ráda cestuji a před každou delší cestou si zjišťuji, jaká zajímavá flóra a fauna se vyskytuje tam, kam jedu. Až si někdy budu chtít zaplavat s delfíny (nebo je alespoň vidět), určitě se vyplatí si nejprve zjistit, kde žijí.
Bára Nosková