Fyzická geografie

Vidí fyzičtí geografové přírodu jinak?

Nejprve bych rád chtěl trochu popsat, co to je a čím se zabývá fyzická geografie. Fyzická geografie je jednou z disciplín geografie a sama je ještě dále dělena na mnoho dalších disciplín.

Obr. Dílčí disciplíny fyzické geografie, zdroj: Šolc (2020)

Hlavní náplní fyzické geografie je zkoumání fyzickogeografické sféry Země, což je přírodní složka krajinné sféry, která se skládá z dalších pěti (hlavních) sfér (biosféry, pedosféry, atmosféry, litosféry a hydrosféry). Tato disciplína také zkoumá socioekonomickou sféru a studuje průběh procesů a jevů z časového a prostorového hlediska, které se odehrávají ve fyzickogeografické sféře. Je velmi důležité, aby všechny složky krajinné sféry byly zachovány v rovnováze, protože jinak by hrozila nepředvídatelná rizika.

Fyzický geograf tedy vidí krajinu trochu jinak než normální lidé, kteří nemají zaměření na tuto část geografie nebo obecně na geografii. Neboť vždy, když se fyzický geograf podívá na nějakou (jakoukoli) část přírody, nevidí jen rostliny, skály, řeky nebo moře.

Vidí vzájemné působení a soužití všech sfér, čemuž se říká vzájemná interakce. Vidí také, jak se všechny sféry navzájem nádherně ovlivňují. Jako příklad se dá uvést jednoduché vzájemné působení mezi atmosférou a hydrosférou, které probíhá u jakýchkoliv vodních ploch. Tento proces spočívá ve výměně plynů – hlavně CO2. V těchto jednotlivých interakcích spočívá celá rovnováha fyzickogeografické sféry.

Navíc fyzický geograf, který má dost zkušeností a dobrý přehled o krajině, kde se nachází, si může před svýma očima „promítnout film“, ve kterém může vidět postupně formování a vývoj dané části krajiny, například určitého pohoří.

Také je samozřejmě zapotřebí, aby měl dobrou představivost . Nebo si může trochu lépe než normální lidé představit, co by se stalo v případě, že by nějaká část krajiny vyšla z rovnováhy.

Obr. Jak třeba vznikly takové Alpy?, zdroj: Zvardoň (2019)

Například když se podíváme na obrázek, který je uvedený výše, tak můžeme vidět pohled na Alpy v létě. Fyzický geograf, který si před svýma očima promítne “film“, může například vidět postupné formování během alpínské-himalájského vrásnění. V tomto “filmu“ si promítne také kontinuální výzdvih obrovské masy hornin a navíc vliv různých typů erozí (větrná, vodní, …) na tvarování Alp. Jednou z dalších věcí, kterou si fyzický geograf může promítnout, je také vliv ostatních faktorů na podobu tohoto pohoří – příkladem mohou být organismy.

Toto je jen jedna z možností, jakým způsobem může fyzický geograf vidět krajinu. Každý fyzický geograf si ovšem promítne před svýma očima svůj vlastní a do jisté míry originální “film“.

Jan Toman