Klimatická změna v Česku

Jakým způsobem se změní náš život?

Klima v Česku se mění a nadále se i měnit bude. A co to je vůbec klimatická změna? Je to změna ve výskytu extrémních povětrnostních jevů i změna v průměrných klimatických podmínkách probíhající v rozmezí od jednoho desetiletí po miliony let. Přestože změny v klimatickém systému naší planety probíhaly od té doby, co planeta vznikla, vědecké poznatky posledních desetiletí ukazují, že v současné době velmi pravděpodobně tyto změny probíhají rychleji, než tomu bylo v minulosti. Hlavní příčinou těchto změn, a zejména jejich důsledků, je činnost člověka. Nejde však pouze o činnosti spojené s nárůstem emisí skleníkových plynů, ale i o aktivity člověka, které činí klimatický systém více zranitelný, než tomu bylo dříve.

Jak už jsem zmínila výše, klimatická změna probíhá v Česku i teď. Můžeme ji pozorovat například vyšší teplotou v létě nebo naopak menším výskytem sněhu v zimě. Také jsou silnější například přívalové deště nebo vítr. Zatímco dosud lze hovořit o extrému jednou za pět let, v horizontu let 2030 až 2040 se jejich výskyt zvýší dvakrát až třikrát. Takže i když mohou růst výnosy v zemědělství, vymaže je přítomnost extrémů, s nimiž se produkční systém není schopný vypořádat. Extrémní jevy budou mít daleko větší dopad na sektory, které mají přímou vazbu na klima – sektory spojené s vodou a vodním hospodářstvím, sektory zemědělství, potravinové bezpečnosti, lesnictví, lidského zdraví a turismu. Kvůli klimatické změně lze očekávat změnu v biodiverzitě krajiny a v částečném úhynu tradičních ekosystémů. Kromě toho může dojít ke snížení kvality i kvantity vody. Zvyšování průtoků vody vede naopak k nárůstu rizik povodní. Také se očekává snížení četnosti chladných dní a nocí a naopak zvýšení počtu horkých dní a nocí. Rizika pozdních mrazů, které ničí část úrody již v zárodku, se ovšem nesníží.

Obr.: Předpověď vodní bilance v krajině za vegetační sezónu pro rok 2050 za působení středních emisí CO₂, zdroj: Trnka a kol. (2020)

Zemědělství se musí adaptovat na extrémní horko a také na sucho, protože problémy u plodin nastupují rychleji, pokud nemají vodu. Zemědělství se pravděpodobně přesune do hor. Zmenší se výměra půd vhodných pro pěstování zemědělských plodin. Klimatická změna je spouštěčem rozpadu lesů. Budeme moci pozorovat snížení početnosti i odolnostního potenciálu (zdravotního stavu) lesních porostů (zejména smrkových lesů). Odumírání těchto porostů ovlivňuje druhovou skladbu, strukturu a věkové složení druhů. Z dlouhodobého hlediska bychom měli dát přednost obnovitelným zdrojům (např. dřevu, protože dřevo je „hudba budoucnosti“) než neobnovitelným. Například z ropy získáváme fosilní paliva, která podporují klimatickou změnu. Na základě dopadů na lidské zdraví je zde hrozba stresu z horka (případně i v souvislosti se zhoršenou kvalitou ovzduší).

Zde je video pro více informací k předběžným opatřením i projevům klimatické změny na území Česka.

Já si obecně myslím, že bychom měli změnit naše vnímání i vnímání našeho okolí k přírodě, pokud chceme na planetě ponechat ještě něco pro další generace. Trochu se uskromněme a neznečišťujme ji. Jsme na ní závislí, a proto bychom si jí měli vážit. Nejlepší způsob, jak objevit krásu přírody, je do ní vyrazit. Vážně byste chtěli zničit něco tak překrásného?

Klára Sofie Semiginovská