Zeměpis

Proč má smysl zabývat se geomorfologií a k čemu lze tyto znalosti využít v reálném životě?

Na začátek je dobré vědět, o co se jedná, když se řekne geomorfologie. Tato věda obnáší studium tvarů, vzniku a vývoje zemského povrchu. Jejím hlavním středem zájmu je tedy reliéf – svrchní plocha zemské kůry. Zabývá se geomorfologickými tvary od celých pohoří, až po jednotlivé písečné přesypy. A proč může být výhodou studovat právě ji?

S geomorfologií se každodenně setkáváme v našem běžném životě. Jdete do kopce a chcete vědět, zda se jedná o horský štít, hřbet nebo hřeben? Zajímá vás, proč zrovna tahle řeka tvoří tak krásné meandry? Při obyčejné procházce Prahou zjistíte, že naše hlavní město je postaveno na říčních terasách Vltavy. Uplatnění těchto znalostí v reálném životě je mnoho. Každý pohled do krajiny dokáže vytvořit mnohem větší zážitek, pokud se můžete hlouběji zamyslet nad jednotlivými prvky přírody. Co pro někoho bude obyčejná díra v zemi, pro vás může být zajímavý závrt po spadlé jeskyni. A co pro neznalce bude kus kamene, pro vás bude obdivuhodný skalní hřib formovaný po několik desetiletí větrnou erozí.

Geomorfologie má také výhodu několika podoborů, takže můžete studovat právě to, co vás baví a zajímá. Pro někoho to může být například klimatická, pro jiného strukturní a pro dalšího třeba antropogenní geomorfologie. Česko je velmi geomorfologicky rozmanité území skládající se ze 4 provincií. Máme možnost zde najít mnoho rozmanitých tvarů reliéfu. Právě díky této vědní disciplíně známe vznik a vývoj našeho území a můžeme také předpokládat jeho budoucnost. Geomorfologie poskytuje cenné znalosti důležité pro lidský život, a určitě se jí vyplatí studovat.

Anna Frídlová

Co jsou to přírodní ohrožení a rizika, jak se projevují a proč je dobré se o ně zajímat?

Velkým ohrožením a rizikem pro člověka jsou přírodní katastrofy. Podle statistiky UNESCO přijde na Zemi každý stotisící člověk o život přírodní katastrofou, tzn. při zemětřesení, svahových pohybech, výbuchu sopky, povodněmi nebo kvůli tsunami či tornádu. Jiná statistika uvádí, že za posledních 100 let mají přírodní katastrofy na svědomí v průměru na 20 000 obětí ročně.

Geologie studuje nejen to nejužitečnější, co příroda člověku poskytuje, jako zdroje surovin a energie, ale i to, co lidstvo ohrožuje. To jsou právě přírodní ohrožení, katastrofy a rizika. Ohrožení je v obecném smyslu stav, případně pocit, kdy se jedinec (člověk i zvíře) ocitá ve nebezpečí. Přírodní rizika by se dala definovat jako vliv nečekaných nepříjemných událostí v určité oblasti.

Každé přírodní riziko se projevuje jinak. Některým zabránit lze, jiným ne. Například povodně. Typickým příkladem podcenění povodně je Česko. V Česku dlouho nebyla veliká záplavová voda a lidé začali ignorovat bezpečnostní protipovodňová opatření, stavěli domy v záplavovém území. Praha neměla funkční protipovodňové bariéry. Škody v Praze v roce 2002 by mohly být menší při dodržení protipovodňových opatření.

Projevy zemětřesení je padání budov a mostů. Při podmořském zemětřesení vzniká vlna tsunami, která zničí celé pobřeží. Některým projevům zemětřesení se dá zabránit. Příkladem je Japonsko s velmi přísnými stavebními předpisy, díky kterým budovy a mosty drží i při zemětřesení. Naopak v Turecku bývají kvůli zanedbání statických opatření velké materiální škody a ztráty na životech. Vlně tsunami nedokázalo zabránit ani Japonsko přes svá důsledná opatření.

Výbuchu sopky také nemůžeme předcházet, ale díky vědeckému zkoumání sopečné činnosti můžeme s předstihem varovat lidi v okolí nebezpečí.

K sesuvům půdy dochází v geologicky nestabilním prostředí. Sesuvům samotným zabránit moc nemůžeme, ale můžeme se vyvarovat důsledků a na těchto místech nic nestavět. O tyto rizika je dobré se zajímat a zdokumentovat je. Smutným případem je dálnice D8, kde byl geologicky zmapován nestabilní svah. Přesto rozhodli politici o stavbě dálnice přes tento svah a při následném sesuvu půdy došlo k miliardovým škodám. Proto bychom to neměli podceňovat.

Lidstvo je nepoučitelné. Stavíme dálnice na svazích ohrožených sesuvem, v zimě chodíme do lavinových polí, nedodržujeme bezpeční stavební předpisy v seismicky aktivních oblastech a dál stavíme v záplavových územích. Myslím si, že i přes další vědecké pokroky se toto nezmění. Některým přírodním katastrofám opravdu zabránit nelze, ale nejsme často schopni ani eliminovat následky katastrof, které předvídatelné jsou.

Klára Michalková